Zraněná srna
 Dlouhá noc a ustarané tváře lidí, kteří znovu vdechli život poraněné srně. Konečně se ten, málem ztracený souboj vyhrál. První káva a radost z dobře vykonané práce. Ticho na záchranné stanici přerušil zvonek telefonu. „Co jste to udělali,. Nepodali jste mi hlášení o srnčím, které máte u sebe. Vždyť Vás mohu považovat za pytláka!!!“

Hlas „hospodáře“ mysliveckého sdružení byl nesmlouvavý. Záchranáři provozují tuto obdivuhodnou činnost ve volném čase a vkládají do ní většinou své prostředky. Po tomto telefonátu by měli všude tam, kam je lidé zavolají k poraněnému zvířeti, ještě zjišťovat, kdo má v nájmu honební pozemek ??!!!

Smutnou skutečností je, že v okruhu zájmu myslivců dychtících po informaci o zraněné zvěři je ale pouze zvěř lovná. To, že dochází také ke zraněním ptáků ( káně, labuť atd. ), je zajímá méně. Káně na víně by si asi moc lidí nedalo. Ale srnčí v tombole, v guláši nebo jako svíčková, to už je jiná.

Ale nebuďme pesimisté. Třeba chtěl hospodář poděkovat za péči a možná hledal cestu, jak přispět na tuto činnost, které si tolik váží. Jen nemohl okamžitě najít vhodná slova …

-mp-